Vážení přátelé!
Na loňské výroční schůzi jsme v diskusi probírali let a temperament českých staváků. Zdůraznili jsme, že typickou vlastnost jakou je stavění by bylo dobré zachovat a dále schpnost tohoto výjimečného letu zlepšovat. Abychom se posunovali od diskuse k činům a dostali se o krok dál je nutné specielní let a projevy temperamentu u Českých staváků zaznamenat a potom propagovat před chovatelskou veřejností. Řešením se jeví natočit let českých staváků na kameru a předvést pomocí videa na výstavách a klubových akcích.
Pokusil jsem se do této akce zapojit a natočil jsem u dvou chovatelů z Jihočeské pobočky klubu chovatelů českých staváků chovaní holubů a v mnoha případech se podařilo zachytit i poměrně dobré výkony ve stavění. Tento natočený materiál předám zástupcům celostátního výboru klubu a věřím, že jej použijí k další propagaci našeho českého staváka. Na výroční členské schůzi Jihočeské pobočky klubu 13.2.2010 jsme probírali toto téma a z reakcí několika členů bylo patrné, že mají obavy, že by mohli ztratit z jiného úhlu pohledu dominantní zařazení svých chovů v žebříčku úspěšnosti. Stále převládá názor, že holubi, kteří mají úspěch na výstavě nemohou být příliš úspěšní ve stavění. Myslím, že s propagací letu a projevů temperamentu českých staváků bychom našemu oblíbenému plemenu pomohli a to nejen mezi chovateli v České republice. Také jsem se kontaktoval se zástupcem Klubu akrobatických plemen holubů s př. Josefem Voráčkem z Borov u Přeštic. Domlouvali jsme se, zda by bylo možné zařadit českého staváka mezi akrobatická plemena holubů. Odpověděl tak jak jsem vlastně předpokládal. Museli bychom dokázat, že čeští staváci skutečně staví. Plemena akrobatických plemen holubů získávají stále větší popularitu za co jistě vděčí svým chovatelům. Výcvik těchto plemen je spojen určitě s větší náročností než je u českých staváků, kterým stačí vytvořit vhodné podmínky a zaměřit se na selekci v chovu správným směrem. V minulých letech probíhala propagace českých staváků především přes výstavní úspěšnost. V mnoha případech to však vypadalo, že chceme mít českého staváka hodně podobného univerzálnímu typu voláče jednotného pro střední Evropu. Vzorem byl typ německého plemene štajgr a možná i slezský voláč. Snad jsou tyto snahy již za námi a chápeme, že můžeme uspět i s českým stavákem, holubem středně velkým, typově souměrným, s vynikajícím projevem temperamentu a s akrobatickým letem - stavěním.
Ještě jednou mi dovolte vrátit se do minulosti, a to slovy bývalého vzdělavatele Jihočeské pobočky klubu př. Josefa Škopka, kterého jsem měl možnost osobně poznat a by jste ho mnozí také znali. Ten v jednom ze svých příspěvků o českých stavácích napsal: První vzorník českého staváka byl přijat na sjezdu Zemského klubu pěstitelů holubů pro Čechy, Moravu a Slezsko 16. května r. 1913 v Praze. Před tímto datem se staváci hodnotili především v terénu, jejich esteriér nehrál takovou roli. Protože se nekonaly výstavy, rozhodující plemenným znakem byl let a užitkovost. Se zlepšující se úrovní exteriéru byl text vzorníku postupně upravován a to vždy ku prospěchu plemenné kvality. Dosvědčí nám to porovnání textů dalších vydání vzorníků z let 26, 35, 47, 74. V době poválečné v r. 1946 došlo k radikální úpravě textu vzorníku. Vynutily si to nové šlechtitelské směry u všech základních barev a tím pochopitelně i nové lesky. Toto údobí bývá kritizováno, že zapříčinilo jistou jednostrannost a to nadhodnocování exteriéru a podceňování stěžejního plemenného znaku - stavění.
Nelze ale v plemenitbě kráčet k dalšímu extrému k nadměrné volatosti zabíhající až za šíji a k co nejdelšímu krku. K tomu by muselo zákonitě patřit i delší křídlo a extrém nevhodný pro staváka - letce je hotov.
Chceme - li zachovat letové schopnosti českého staváka, nesmíme ho typově deformovat. Už dávno jsem si ověřil Mrštíkovu pravdu: zlatá střední cesta při šlechtění všech znaků u tohoto plemene. I umírněný typ, má - li eleganci, se každému libí. Přefoukance, kteří si místo stálého přeletu krátí chvíli drbáním peří na voleti, odmítejme! dřívější vzorníky měly vždy úvodní větu: Nestaví - li stavák není českým stavákem! Tato věta byla již vypuštěna, ale mají ji chovatelé zafixovanou v paměti? Tolik názory k tématu od přítele Josefa Škopka. I pohledem do historie si můžeme ujasnit proč je český stavák tak oblíbeným holubem, využijme všech jeho vlastností a to i letových, aby tomu bylo i nadále.
Karel Houdek
Radětice 98, p. 391 65 Bechyně
člen Jihočeské pobočky
723 117 719
